Add parallel Print Page Options

Santiago

Jnea˜ siiˉ Tiáa˜, jaangˋ dseaˋ i̱ jmóoˋ lají̱i̱ˈ˜ e iing˜ Fidiéeˇ có̱o̱ˈ˜guɨ Fíiˋnaaˈ Dseaˋ Jmáangˉ, jo̱ jmoˈˊo e jiˋ la e catɨ́ɨngˉ lajɨˋ guitu̱ˊ ˈléˈˋ dseaˋ Israel i̱ lɨ́ɨngˊ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ i̱ sɨsooˇ sɨjǿngˆ fɨˊ laˈúngˉ fɨˊ jmɨgüíˋ. Guicó̱o̱ˈˇbaaˈ lajaangˋ lajaangˋnaˈ.

Fidiéeˇbingˈ i̱ jmɨcó̱o̱ˈ˜ dseaˋ e ñirˊ e˜ nijmérˉ

Dseaˋ rúˈˋnaaˈ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, güɨlɨˈiáangˋ óoˊnaˈ mɨ˜ íingˈ˜naˈ lɨ́ˈˆ doñiˊ eeˋ e huɨ́ɨngˊ, dsʉco̱ˈ nɨñíbˆ ˈnʉ́ˈˋ guiʉ́ˉ e mɨ˜ móoˉnaˈ jaléˈˋ e huɨ́ɨngˊ do, jo̱baˈ eáangˊguɨ seaˋ bíˋ quíiˆnaˈ e téˈˋnaˈ fɨˊ guiʉ́ˉ lɨ˜ nɨteáangˋnaˈ có̱o̱ˈ˜ Dseaˋ Jmáangˉ. Jo̱ co̱ˈ jmɨˈúumˋbaˈ e dseángˈˉ téˈˋbaˈ e nisíngˈˉnaˈ teáˋguɨ e fɨˊ guiʉ́ˉ do có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e dsingɨ́ɨngˉnaˈ do, jo̱baˈ nilɨguiúngˉnaˈ laco̱ˈ sɨˈíˆ fɨˊ quiniˇ Fidiéeˇ.

Jo̱ song jaangˋ dseaˋ lajeeˇ laˈóˈˋ ˈnʉ́ˈˋ jaˋ ñirˊ e˜ nijmérˉ quiáˈˉ lɨ́ˈˆ doñiˊ eeˋ, jo̱baˈ ˈnéˉ e nimɨ́ˈrˉ Fidiéeˇ e nijmɨcó̱o̱ˈ˜ quiáˈrˉ e niˈɨ́ˆ dsíirˊ e˜ jaléˈˋ e nijmérˉ quiáˈˉ jaléˈˋ e camɨrˊ do; co̱ˈ íˋbingˈ cuøˈˊ jaléngˈˋ dseaˋ lalíingˋ jo̱guɨ e iáangˋ dsíirˊ mɨ˜ mɨˈˊ dseaˋ írˋ e jmɨcó̱o̱iñˈ˜ do quiáˈrˉ, jo̱guɨ jaˋ e ˈgaaiñˋ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ quiáˈˉ jaléˈˋ e jo̱ cajo̱. Dsʉˈ mɨ˜ nimɨ́ˈrˉ Fidiéeˇ lajo̱, ˈnéˉ e jábˈˉ nilíiñˋ e nijmɨcó̱o̱bˈ˜ dseaˋ do quiáˈrˉ, jo̱guɨ jaˋ ɨ́ˆ dsíirˊ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ faˈ e dseaˋ do jaˋ nijmɨcó̱o̱ˈr˜ có̱o̱ˈ˜ e jo̱; co̱ˈ song i̱i̱ˋ dseaˋ jaˋ óorˋ júuˆ ta˜ dsíiˊ e nijmɨcó̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ quiáˈrˉ, jo̱baˈ i̱ dseaˋ íˋ lɨ́ɨiñˊ lafaˈ jmɨɨˋ mɨ˜ dsiguíingˉ có̱o̱ˈ˜ guíˋ fɨˊ la fɨˊ na. Jo̱ i̱ dseaˋ i̱ lɨ́ɨngˊ lajo̱ jaˋ güɨˈíˋ dsíirˊ faˈ lɨɨng˜ eeˋ nijmɨcó̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ quiáˈrˉ, co̱ˈ jaˋ niñíiñˋ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ e jo̱ quiáˈˉ dseaˋ do. Co̱ˈ i̱ dseaˋ laˈíˋ, lana ɨˊ dsíirˊ co̱o̱ˋ jo̱guɨ dsaˈóˋ e jiébˈˋ nɨˈɨˊ dsíirˊ, jo̱guɨ jaˋ iʉ˜ dsíirˊ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e jmóorˋ do cajo̱.

Jo̱ fɨ́ɨˉguɨ́ɨ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ rúˈˋnaaˈ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, e i̱i̱ˋ lajeeˇ laˈóˈˋ ˈnʉ́ˈˋ i̱ jaˋ ˈgaˈˊ lɨˊ seaˋ quiáˈˉ fɨˊ jmɨgüíˋ la, jo̱baˈ ˈnéˉ e nijmiˈiáamˋ dsíiˊ i̱ dseaˋ laˈíˋ, co̱ˈ Fidiéeˇbingˈ i̱ niseángˈˊ i̱ dseaˋ do yʉ́ˈˆ mɨ˜ nitɨ́ˉ oor˜ quiáˈrˉ. 10 Jo̱guɨ lajo̱bɨ cajo̱ i̱i̱ˋ lajeeˇ laˈóˈˋ ˈnʉ́ˈˋ i̱ seaˋ cuuˉ, ˈnéˉ e nijmiˈiáamˋ dsíiˊ dseaˋ do fɨng cajméeˋ Fidiéeˇ e nijgiáaiñˉ dseaˋ do, co̱ˈ i̱ dseaˋ seaˋ cuuˉ do lɨ́ɨiñˊ lafaˈ co̱o̱ˋ líˆ quiáˈˉ lɨ́ˈˆ doñiˊ eeˋ onuuˋ, co̱ˈ jaˋ huǿøˉ téˈˋ e jí̱ˈˋ. 11 Co̱ˈ mɨ˜ nilɨguíiˉ ieeˋ, dsifɨˊ lajo̱b lɨfíngˈˆ líˆ quiáˈˉ e onuuˋ do, jo̱ dsifɨˊ ladob nitéˈˋ fɨˊ ni˜ uǿˉ, jo̱guɨ íimˉ lají̱i̱ˈ˜ e iaˈˊ do. Jo̱ lajo̱b lɨ́ɨˊ có̱o̱ˈ˜ i̱ dseaˋ seaˋ cuuˉ, co̱ˈ mɨ˜ nitɨ́ˉ oor˜ quiáˈrˉ e nidséiñˈˉ fɨˊ jmɨgüíˋ co̱o̱ˋ, catʉ́ˋbre lajaléˈˋ e seaˋ quiáˈrˉ fɨˊ jmɨgüíˋ la.

Mɨ˜ dsingɨ́ɨngˉ dseaˋ jaléˈˋ e huɨ́ɨngˊ

12 Juguiʉ́ˉjiʉ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jmóoˋ téˈˋ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ huɨ́ɨngˊ e dsingɨ́ɨiñˉ uíiˈ˜ e jaˋ jmóorˋ jaléˈˋ e jaˋ dseengˋ, dsʉco̱ˈ mɨ˜ ningɨ́ˋ e cajméerˋ e jo̱, jo̱guɨbaˈ niˈíñˈˋ lají̱i̱ˈ˜ e guiʉ́ˉ e catɨ́ɨiñˉ e nilɨseeiñˋ cøøngˋ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ lata˜, co̱ˈ lajo̱b júuˆ cacuøˊ Fidiéeˇ lamɨ˜ jéengˊguɨ quiáˈˉ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ jmiˈneáangˋ írˋ.

13 Jo̱guɨ mɨ˜ iing˜ jaangˋ dseaˋ e nijmérˉ e jaˋ dseengˋ, jo̱ jaˋ güɨˈíˋ dsíirˊ e Fidiéeˇbingˈ i̱ jmóoˋ e iiñ˜ e nijmérˉ lajo̱, co̱ˈ Fidiéeˇ jaˋ catɨ́ɨiñˉ jí̱i̱ˈ˜ capíˈˆ faˈ e nijmérˉ e jaˋ dseengˋ, o̱ˈguɨ jmóorˋ faˈ e lajo̱b nijméˉ dseaˋ jiéngˈˋ cajo̱. 14 Dsʉˈ jaˋ lɨ́ɨˊ lajo̱, co̱ˈ lɨ́ˈˆ lɨˊ yaam˜ dseaˋ ɨˊ dsíirˊ gaˋ, jo̱guɨ yaam˜bre cajo̱ iiñ˜ e nijmérˉ jaléˈˋ e jaˋ dseengˋ,co̱ˈ jo̱b lɨquié̱e̱ˊ quiáˈrˉ e nilɨgøøiñˋ e nijmérˉ jaléˈˋ e jaˋ dseengˋ do. 15 Jo̱ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e gaˋ e ɨˊ dsíirˊ do, e jo̱baˈ jmóoˋ e jmɨrǿngˋ dseeˉ yaaiñ˜. Jo̱guɨ mɨ˜ nɨˈmɨ́ɨngˈ˜ eáangˊ e dseeˉ do, jo̱baˈ i̱ dseaˋ íˋ niˈnámˋbre có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ lata˜ jóng.

16 Jo̱baˈ fɨ́ɨˉguɨ́ɨ ˈnʉ́ˈˋ, dseaˋ rúˈˋnaaˈ i̱ ˈneáanˋn eáangˊ, jaˋ jmɨgǿøngˋ yaang˜naˈ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e jo̱. 17 Jo̱ Fidiéeˇbingˈ i̱ cuøˈˊ jneaa˜aaˈ jaléˈˋ e guiʉ́ˉ jo̱guɨ jaléˈˋ e niguoˈˆ, jo̱ íbˋ cajo̱ i̱ cajmeáangˋ jaléngˈˋ i̱ jmijneáˋ jɨˋ i̱ seengˋ fɨˊ yʉ́ˈˆ jmɨgüíˋ e laco̱ˈ seaˋ jmɨɨ˜ jo̱guɨ seaˋ uǿøˋ. Jo̱guɨ ˈñiaˈˊ Fidiéeˇ jaˋ tó̱o̱ˋ jmɨɨ˜ faˈ e nilɨsɨ́ɨiñˉ laco̱ˈguɨ lɨsɨ́ɨngˉ jaléˈˋ jɨ˜ i̱ seengˋ fɨˊ yʉ́ˈˆ jmɨgüíˋ, co̱ˈ jaˋ quɨ́ˈˉ jmɨɨ˜ e nilíˋ lajo̱, co̱ˈ dseángˈˉ røøbˋ lɨ́ɨngˊ dseaˋ do lata˜. 18 Jo̱ co̱ˈ Fidiéeˇ ˈñiaˈˊbre calɨˈiiñ˜, jo̱baˈ cacuørˊ e nilɨse̱e̱ˉnaaˈ cøøngˋ có̱o̱ˈr˜ laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ e jáˈˉ lɨ́ɨˋnaaˈ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ. Jo̱ cajméerˋ lajo̱ e laco̱ˈ jaléngˈˋ jneaa˜aaˈ, dseaˋ lɨ́ɨˊnaaˈ dseaˋ quiáˈrˉ, nisíngˈˉnaaˈ fɨˊ quiniˇguɨ jee˜ jaléngˈˋ dseaˋ i̱ nijméˉ Fidiéeˇ i̱ nilíingˉ dseaˋ quiáˈrˉ.

Jial lɨ́ɨˊ mɨ˜ dseángˈˉ e jáˈˉ e lɨcuíingˋ dseaˋ Dseaˋ Jmáangˉ

19 Jo̱ té̱e̱ˊ óoˊnaˈ jaléˈˋ e júuˆ la, dseaˋ rúˈˋnaaˈ i̱ ˈneáanˋn eáangˊ, e lajɨɨmˋ ˈnʉ́ˈˋ ˈnéˉ guiéeng˜ guiʉ́ˉ yaang˜naˈ e ninúuˆnaˈ røøbˋ; dsʉˈ jaˋ ˈnéˉ foˈˆnaˈ ladsifɨˊ e jaˋ mɨˊ caˈíiˋ óoˊnaˈ røøˋ, o̱ˈguɨ cuǿˈˆ fɨˊ yaang˜naˈ e jméeˆnaˈ guíingˉnaˈ quiáˈˉ doñiˊ eeˋ e jmóoˋ dseaˋ có̱o̱ˈ˜ ˈnʉ́ˈˋ. 20 Dsʉco̱ˈ mɨ˜ jmiguíingˉ dseaˋ rúiñˈˋ, jo̱baˈ jaˋ éerˋ røøˋ laco̱ˈ catɨ́ɨngˉ e jmóoˋ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, co̱ˈ jaˋ jmóorˋ laco̱ˈ iáangˋ dsíiˊ Fidiéeˇ e nilíˋ. 21 Jo̱baˈ fɨ́ɨˉɨ ˈnʉ́ˈˋ e ˈnéˉ tʉ́ˆbaˈ jaléˈˋ e jaˋ dseengˋ e jmooˋnaˈ fɨˊ jmɨgüíˋ la, jo̱guɨ caˈˊ ˈnaangˋnaˈ cajo̱ jaléˈˋ e ˈlɨˈˆ e seaˋ fɨˊ jmɨgüíˋ la, jo̱ íingˈ˜naˈ e ngocángˋ óoˊnaˈ lají̱i̱ˈ˜ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ e nɨcanʉ́ʉˉnaˈ, dsʉco̱ˈ e júuˆ jo̱baˈ e quɨ́ɨˈ˜ jmɨɨ˜ e nileángˋnaˈ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quíiˆnaˈ.

22 Jo̱ dsʉˈ jaˋ e ta˜ íingˆ quíiˉnaˈ lɨco̱ˈ nuuˋnaˈ e júuˆ jo̱ song jaˋguɨ jmitíˆnaˈ. Dsʉco̱ˈ song jaˋ jmitíˆnaˈ e jo̱, jo̱baˈ lɨ́ˈˆ jmɨgǿøngˋ yaam˜baˈ jóng e lɨ́ɨngˊnaˈ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ. 23 Jo̱ jaléngˈˋ i̱ dseaˋ i̱ lɨco̱ˈ núuˋ e júuˆ jo̱ dsʉˈ jaˋguɨ jmitir˜ laco̱ˈ catɨ́ɨngˉ, jo̱baˈ i̱ dseaˋ íˋ lɨ́ɨiñˊ lafaˈ jaangˋ dseaˋ mɨ˜ jǿøngˉ ˈñiaˈrˊ dsíiˊ sɨ́ɨˊ jo̱ jnéemˉ jial laco̱ˈ ɨ́ɨrˋ; 24 jo̱ dsʉˈ dsifɨˊ mɨ˜ cangɨ́ˋ e cangángˉ ˈñiaˈrˊ dsíiˊ e sɨ́ɨˊ do, caˈímˉ dsíirˊ jialco̱ˈ lɨ́ɨiñˊ ladsifɨˊ lado jóng. 25 Jo̱ dsʉˈ i̱ dseaˋ i̱ jaˋ íingˉ dsíiˊ jaléˈˋ e júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ e núurˋ do, jo̱guɨ nʉ́ʉˈ˜bɨr e ngocángˋ dsíirˊ e jo̱, jo̱baˈ dseaˋ íˋbingˈ i̱ contøømˉ tó̱o̱ˋ dsíiˊ e nileáiñˋ jee˜ jaléˈˋ dseeˉ quiáˈrˆ laˈeáangˊ có̱o̱ˈ˜ júuˆ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, jo̱guɨ íbˋ cajo̱ i̱ nilɨseengˋ juguiʉ́ˉ có̱o̱ˈ˜ Fidiéeˇ.

26 Jo̱guɨ song jaangˋ dseaˋ ɨˊ dsíirˊ e lɨ́ɨiñˊ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ jo̱ dsʉˈ mɨˊ ˈnooˋbɨ féˈrˋ júuˆ e jaˋ dseengˋ, jo̱baˈ i̱ dseaˋ íˋbingˈ i̱ jmɨgǿøngˋ yaang˜ e lɨ́ɨiñˊ dseaˋ quiáˈˉ dseaˋ do, jo̱ dseángˈˉ jaˋ eeˋ ta˜ íingˆ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ quiáˈrˉ có̱o̱ˈ˜ lají̱i̱ˈ˜ e féˈrˋ do e cuíiñˋ Dseaˋ Jmáangˉ.

27 Jo̱ lají̱i̱ˈ˜ dseaˋ i̱ jaˋ beángˈˊ dseeˉ yaang˜ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ e ˈlɨˈˆ e seaˋ fɨˊ jmɨgüíˋ la, jo̱guɨ jmɨcó̱o̱ˈr˜ jaléngˈˋ jiuung˜ ˈnɨ́ɨˉ jo̱guɨ jaléngˈˋ dseamɨ́ˋ i̱ ˈnɨ́ɨˉ có̱o̱ˈ˜ jaléˈˋ fɨˈíˆ dsíiˊ e seaˋ quiáiñˈˉ do, jo̱ lají̱i̱ˈ˜ dseaˋ íˋbingˈ i̱ dseángˈˉ lajangˈˉ lɨ́ɨngˊ dseaˋ quiáˈˉ Dseaˋ Jmáangˉ, jo̱guɨ jaˋ eeˋ sɨˈlɨiñˈˆ jí̱i̱ˈ˜ co̱o̱ˋ fɨˊ quiniˇ Fidiéeˇ cajo̱.

James,(A) a servant of God(B) and of the Lord Jesus Christ,

To the twelve tribes(C) scattered(D) among the nations:

Greetings.(E)

Trials and Temptations

Consider it pure joy, my brothers and sisters,[a] whenever you face trials of many kinds,(F) because you know that the testing of your faith(G) produces perseverance.(H) Let perseverance finish its work so that you may be mature(I) and complete, not lacking anything. If any of you lacks wisdom, you should ask God,(J) who gives generously to all without finding fault, and it will be given to you.(K) But when you ask, you must believe and not doubt,(L) because the one who doubts is like a wave of the sea, blown and tossed by the wind. That person should not expect to receive anything from the Lord. Such a person is double-minded(M) and unstable(N) in all they do.

Believers in humble circumstances ought to take pride in their high position.(O) 10 But the rich should take pride in their humiliation—since they will pass away like a wild flower.(P) 11 For the sun rises with scorching heat(Q) and withers(R) the plant; its blossom falls and its beauty is destroyed.(S) In the same way, the rich will fade away even while they go about their business.

12 Blessed is the one who perseveres under trial(T) because, having stood the test, that person will receive the crown of life(U) that the Lord has promised to those who love him.(V)

13 When tempted, no one should say, “God is tempting me.” For God cannot be tempted by evil, nor does he tempt anyone; 14 but each person is tempted when they are dragged away by their own(W) evil desire and enticed. 15 Then, after desire has conceived, it gives birth to sin;(X) and sin, when it is full-grown, gives birth to death.(Y)

16 Don’t be deceived,(Z) my dear brothers and sisters.(AA) 17 Every good and perfect gift is from above,(AB) coming down from the Father of the heavenly lights,(AC) who does not change(AD) like shifting shadows. 18 He chose to give us birth(AE) through the word of truth,(AF) that we might be a kind of firstfruits(AG) of all he created.

Listening and Doing

19 My dear brothers and sisters,(AH) take note of this: Everyone should be quick to listen, slow to speak(AI) and slow to become angry, 20 because human anger(AJ) does not produce the righteousness that God desires. 21 Therefore, get rid of(AK) all moral filth and the evil that is so prevalent and humbly accept the word planted in you,(AL) which can save you.

22 Do not merely listen to the word, and so deceive yourselves. Do what it says.(AM) 23 Anyone who listens to the word but does not do what it says is like someone who looks at his face in a mirror 24 and, after looking at himself, goes away and immediately forgets what he looks like. 25 But whoever looks intently into the perfect law that gives freedom,(AN) and continues in it—not forgetting what they have heard, but doing it—they will be blessed in what they do.(AO)

26 Those who consider themselves religious and yet do not keep a tight rein on their tongues(AP) deceive themselves, and their religion is worthless. 27 Religion that God our Father accepts as pure and faultless is this: to look after(AQ) orphans and widows(AR) in their distress and to keep oneself from being polluted by the world.(AS)

Footnotes

  1. James 1:2 The Greek word for brothers and sisters (adelphoi) refers here to believers, both men and women, as part of God’s family; also in verses 16 and 19; and in 2:1, 5, 14; 3:10, 12; 4:11; 5:7, 9, 10, 12, 19.