Add parallel Print Page Options

Co člověka špiní

Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama. Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších. Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. [a] Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“

On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno:

‚Tento lid mě ctí svými rty,
srdcem je mi však vzdálený.
Nadarmo mě ale uctívají,
když učí lidské nauky a příkazy.‘ [b]

Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“

Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici! 10 Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘ [c] a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘ [d] 11 Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu), 12 tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku. 13 Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“

14 Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte. 15 [16] Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“ [e]

17 Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství. 18 On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit? 19 Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy.

20 Potom řekl: „Co z člověka vychází, to člověka špiní. 21 Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22 cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23 Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“

Víra pohanské ženy

24 Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru. [f] Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit. 25 Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám 26 a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.

Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka, 27 a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“

28 Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“

29 „Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“ 30 Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.

Efatha!

31 Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru. 32 Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku. 33 On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka. 34 Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“ 35 Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně.

36 Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali. 37 Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“

Footnotes

  1. Marek 7:4 lehátek v někt. rukopisech chybí
  2. Marek 7:7 Iza 29:13
  3. Marek 7:10 Exod 20:12; Lev 19:3; Deut 5:16
  4. Marek 7:10 Exod 21:17; Lev 20:9; Deut 27:16
  5. Marek 7:15 Někt. rukopisy přidávají verš 16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. (Marek 4:23)
  6. Marek 7:24 Někt. rukopisy přidávají a Sidonu.

Ježíš hovoří o skryté čistotě

Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona. Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici. Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce. A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů.

Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“

„Pokrytci!“ odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš:

‚Ústa mají plná Boha,
    ale srdce prázdné.
Jejich obřady jsou k ničemu,
    jejich učení nic než lidské výmysly.‘

Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy. Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic.

10 Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘ K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti. 11-12 Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘ 13 Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“

14 Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim: 15-16 „Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“

17 Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl.

18 „Ani vy tomu nerozumíte?“ divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?

19 Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“

20 K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra. 21 Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost, 22 nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti. 23 To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“

Ježíš vyhání démona z dívky

24 Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.

25 Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka. 26 Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.

27 Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“

28 Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“

29 „Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“

30 Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

31 Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí. 32 Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.

33 Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.) 34 Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“ 35 V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.

36 Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali. 37 Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“