Selhání Mojžíše a Árona

20 Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována.

² Obci tam ale chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi ³ a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. „Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!“ ^{[a] 4} volali. „Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli? ⁵ Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!“

⁶ Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva. ⁷ Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ⁸ „Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít.“

⁹ Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, která byla před Hospodinem. ¹⁰ Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: „Nuže, slyšte, vy buřiči – máme vám z této skály vyvést vodu?“ ¹¹ Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek.

¹² Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!“

¹³ To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost. ^[b]

Edomský odpor

¹⁴ Mojžíš z Kádeše vyslal posly k edomskému králi se slovy:

„Toto praví tvůj bratr Izrael: Jistě víš o všech útrapách, které nás potkaly. ¹⁵ Naši otcové sestoupili do Egypta a v té zemi jsme dlouho bydleli. Egypťané ale s námi a s našimi otci začali nakládat zle. ¹⁶ Volali jsme tedy k Hospodinu a vyslyšel nás, poslal svého anděla a vyvedl nás z Egypta. ^[c]

Hle, nyní jsme ve městě Kádeš u hranic tvého území. ¹⁷ Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou ^[d] a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud nepřejdeme tvé území.“

¹⁸ Edom však řekl: „Neprojdeš mou zem. Jinak proti tobě vytáhnu s mečem!“

¹⁹ Synové Izraele mu odpověděli: „Půjdeme po silnici. Kdybychom se my nebo náš dobytek napili tvé vody, zaplatíme ji. Nejde o nic víc, chceme jen pěšky projít.“

²⁰ Edom však řekl: „Neprojdeš!“ a vytáhl proti nim s velikým a mocným vojskem. ²¹ Edom odepřel Izraeli průchod svým územím, a tak jej Izrael musel obejít.

Áronova smrt

²² Celá izraelská obec vytáhla z Kádeše a dorazila k hoře Hór. ²³ Na hoře Hór u hranic edomské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi: ²⁴ „Áron bude připojen ke svému lidu. Nevejde do země, kterou dávám synům Izraele, protože jste se u Mej-meriby vzepřeli mému příkazu. ²⁵ Vezmi Árona i jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór. ²⁶ Svlékni Áronovi roucho a obleč je jeho synu Eleazarovi. Áron pak bude připojen ke svému lidu – zemře tam.“

²⁷ Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal; před očima celé obce vystoupili na horu Hór. ²⁸ Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl je jeho synu Eleazarovi. Tam, na vrcholu hory, pak Áron zemřel a Mojžíš sestoupil z hory s Eleazarem. ²⁹ Když celá obec viděla, že Áron zemřel, celý dům Izraele ho oplakával po třicet dní.