První Samuelova 23

Bible 21

V pouštních úkrytech

23 Tehdy bylo Davidovi oznámeno: „Filištíni oblehli Keilu. Už plení obilí na humnech.“ ² David se tedy ptal Hospodina: „Mám jít? Porazím Filištíny?“

„Jdi,“ odpověděl mu Hospodin. „Filištíny porazíš a Keilu osvobodíš.“

³ Davidovi muži ale namítali: „Vždyť se bojíme už tady v Judsku. To máme ještě ke všemu jít do Keily proti filištínským šikům?“

⁴ David se tedy ptal Hospodina znovu a Hospodin mu odpověděl: „Vstaň a táhni na Keilu. Filištíny ti vydám do rukou.“ ⁵ A tak David se svými muži přišel do Keily, pustil se s Filištíny do boje a na hlavu je porazil. Odehnal jejich stáda a osvobodil obyvatele Keily. ⁶ Abiatar, syn Achimelechův, utekl za Davidem do Keily a vzal s sebou efod. ^[a]

⁷ Když bylo Saulovi oznámeno, že David vstoupil do Keily, řekl si: „Teď mi ho Bůh vydal do rukou! Sám se uvěznil, když vešel do města s vraty a závorami.“ ⁸ A tak Saul nechal všechen lid svolat k válečnému tažení do Keily, aby oblehl Davida i jeho muže.

⁹ David se ale dozvěděl, jakou pohromu na něj Saul chystá, a řekl knězi Abiatarovi: „Přines efod.“ ¹⁰ Potom se David ptal: „Hospodine, Bože Izraele, tvůj služebník se dozvěděl, že se Saul chystá dorazit do Keily, aby kvůli mně to město zničil. ¹¹ Přitáhne ^[b] Saul, jak tvůj služebník slyšel? Hospodine, Bože Izraele, oznam to prosím svému služebníkovi.“

„Ano, přitáhne,“ odpověděl Hospodin.

¹² David se tedy zeptal: „A vydali by Keilští mě a mé muže Saulovi do rukou?“

„Ano, vydali,“ odpověděl Hospodin.

¹³ A tak David se svými asi šesti sty muži opustil Keilu a přesunovali se z místa na místo. Když Saulovi bylo oznámeno, že David unikl z Keily, ukončil tažení. ¹⁴ David pak pobýval v pouštních úkrytech na horách pouště Zif. Saul ho sice pořád hledal, ale Bůh mu ho nevydal do rukou.

¹⁵ Když byl David v Choreši na poušti Zif, zjistil, že Saul vytáhl a usiluje mu o život. ¹⁶ Saulův syn Jonatan se tehdy vydal za Davidem do Choreše a pomohl mu najít sílu v Bohu. ¹⁷ „Neboj se,“ řekl mu, „ruka mého otce Saula tě nenajde. Ty budeš kralovat Izraeli a ve mně budeš mít pobočníka. Však i můj otec Saul to dobře ví.“ ¹⁸ Ti dva tehdy spolu před Hospodinem uzavřeli smlouvu. David pak zůstal v Choreši a Jonatan se vrátil domů.

¹⁹ K Saulovi do Gibeje se ale vypravili Zifejci a řekli: „David se přece ukrývá u nás! Opevnil se v Choreši na kopci Chakila jižně od Ješimonu. ²⁰ Nechť tedy král vytáhne, kdykoli se mu zlíbí, a my se postaráme, aby padl králi do rukou.“

²¹ Saul na to řekl: „Hospodin vám žehnej, že jste se mnou cítili. ²² Ještě si to ale jděte přesně ověřit a obhlédněte místo, kde se zdržuje. Kdo ho tam viděl? Bylo mi řečeno, že se chová velmi vychytrale. ²³ A tak si obhlédněte a prověřte všechny úkryty, kde by se mohl skrývat. Až si budete jistí, vraťte se ke mně a vypravím se s vámi. Jestliže je v kraji, já ho mezi všemi judskými rody vypátrám!“

²⁴ Vydali se tedy před Saulem zpátky do Zifu. David byl se svými muži na poušti Maon v údolí Arava jižně od Ješimonu. ²⁵ Saul a jeho muži se pustili do hledání, ale Davidovi to bylo oznámeno, a tak se přesunul do skal na poušti Maon, kde zůstal. Když se to Saul dozvěděl, začal Davida v maonské poušti pronásledovat.

²⁶ Saul postupoval po jednom úbočí hory a David se svými muži po druhém. David se snažil před Saulem rychle uniknout, neboť Saul se svými muži už Davida a jeho muže obkličovali, aby je zajali. ²⁷ Vtom k Saulovi dorazil posel: „Rychle přijď. Do země vtrhli Filištíni.“ ²⁸ Saul tedy přestal pronásledovat Davida a vytáhl proti Filištínům. Proto se tomu místu říká Sela-machlekot, Skála rozdělení.