Add parallel Print Page Options

23 Když s mocným člověkem k jídlu sedáš si,
dobře si uvědom, co se ti nabízí.
Neukrotíš-li svoji chuť,
sám si do krku vrazíš nůž.
Po jeho lahůdkách nedychti –
ten pokrm je totiž ošidný!

Nenič se honbou za bohatstvím,
měj rozum a rychle přestaň s tím.
Jen je zahlédneš, bohatství už tu není,
roztáhne křídla jako orel, k nebi uletí!

Raději nejez pokrm lakomce,
po jeho lahůdkách nedychti.
V duchu jen počítá – je už takový,
když říká, „Jez a pij,“ není upřímný.
Sousta, jež snědl jsi, vyzvracíš,
tvoje lichotky budou zmařeny!

Cokoli říkat tupci je zbytečné,
moudrostí tvých slov jen pohrdne.

10 Neposunuj dávné mezníky,
od pole sirotků dej ruce pryč!
11 Jejich Zastánce je totiž mocný –
sám proti tobě povede jejich při.

12 Veď svoji mysl ke vzdělání,
své uši k řečem poučným.

13 Své dítě učit kázni neváhej,
dáš-li mu metlou, neumře!
14 Když mu sám metlou nabiješ,
jeho duši z pekla vytrhneš.

15 Bude-li, synu, tvé srdce moudré,
mé srdce zajásá, to mi věř.
16 Celé mé nitro se zaraduje,
budou-li tvé rty mluvit poctivě.

17 Závist k hříšníkům v srdci nechovej,
v úctě k Hospodinu žij každý den.
18 Budoucnost totiž patří tobě –
tvá naděje tě nezklame!

19 Poslouchej, synu, a buď moudrý,
na cestu zaveď srdce své:
20 Nepatři k těm, kdo se opíjejí vínem,
k hltounům masa neřaď se.
21 Pijáka i žrouta přece čeká bída,
ospalost člověka do hadrů obléká!

22 Poslouchej otce, který tě zplodil,
nepohrdej svou matkou, až zestárne.
23 Pravdu získej, za nic ji neprodávej,
rovněž tak moudrost, kázeň, rozumnost.
24 Otec spravedlivého je naplněn štěstím,
rodič moudrého má důvod k radosti.
25 Tvůj otec i matka ať tedy mají radost,
tvoji rodičku ať štěstí naplní!

26 Věnuj mi, synu můj, své srdce,
nespouštěj oči z cesty mé:
27 Nevěstka je jak bezedná jáma,
těsnou studnou se stane svůdkyně.
28 Jak lupič ve skrytu na kořist číhá,
řady nevěrníků spěchá rozmnožit!

29 Čí to „au“ a čí to „oj“?
Čí ten křik a čí ten boj?
Čí boulí bezpočet?
Čí oči zarudlé?
30 Těch, kdo u vína vysedávají,
těch, kdo vyhledávají nápoje!
31 Do vína nezahleď se –
jak rudé je, jak v poháru jen jiskří,
jak hladce klouže do hrdla!
32 Nakonec ale jako zmije uštkne,
dokáže otrávit jako had.
33 Tvé oči uvidí prapodivně,
tvé srdce bude mluvit spleteně.
34 Bude ti, jako bys usnul na moři,
jako bys ulehl stožáru na špici.
35 Prý: Dostal jsem ránu? Nebolí!
Že zbili mě? Už nevím kdy!
Až se proberu, dám si víc!