Add parallel Print Page Options

Bůh a modly

10 „Slyšte slovo, které k vám promlouvá Hospodin, dome izraelský. Tak praví Hospodin: Pohanským způsobům se neučte a nebeských znamení se neděste, ačkoli se jich děsí pohané. To, čím se řídí národy, jsou pouhé nesmysly: dřevo pokácené v lese, výtvor otesaný truhlářem, ozdobený stříbrem a zlatem, zpevněný hřeby a kladivem, aby se nekácel. Ty modly jsou jako strašáci v okurkovém poli. Neumějí mluvit a musejí se nosit, protože nechodí. Nebojte se jich, nedokážou nijak ublížit ani pomoci.“

Nikdo není, Hospodine, jako ty!
Jsi veliký
a velikou mocí jsi pověstný.
Kdo by se tě nebál, Králi národů?
Jen ty zasloužíš úctu!
Mezi mudrci všech národů
a ve všech jejich královstvích
není nikdo jako ty.

Do jednoho jsou to nechápaví tupci
a jejich nauky jsou pouhé nesmysly:
dřevo, tepané stříbro ze zámoří
a zlato dovezené z dálné ciziny.
Ten výtvor truhláře a kovotepce
pak oblékají purpurem a šarlatem –
všechno je to dílo zručného umělce.

10 Ale Hospodin je pravý Bůh,
je živý Bůh a věčný Král!
Země se třese před jeho zlobou,
národy neobstojí, když se rozhněvá.

11 Řekněte jim tohle: „Bohové, kteří nestvořili nebe a zemi, takoví ze země i zpod nebe vymizí!“ [a]

12 On ale svou silou stvořil zem,
svou moudrostí vybudoval svět,
nebe rozepjal svým rozumem!
13 Svým hlasem rozezvučí vody na nebi,
od obzoru nechá stoupat oblaky;
k lijáku připojuje blesky,
vypouští vítr ze svých pokladnic. [b]

14 Všichni ti tupci ničemu nerozumí,
všichni kovotepci budou zklamáni svými modlami,
protože jejich odlitky jsou podvod
a ducha v sobě nemají.
15 Jsou to jen nesmysly, směšné výtvory;
až na ně přijde čas zúčtování, budou zničeny.

16 Úděl Jákobův však není jako oni,
neboť je všeho Stvořitel;
kmen Izraele má za své dědictví,
Hospodin zástupů se jmenuje.

Blížící se vřava

17 Lide žijící v obleženém městě, seber si ranec, půjdeš ze země! 18 Neboť toto praví Hospodin: „Hle, tentokrát vymrštím obyvatele této země jako z praku a dopustím na ně soužení, aby byli zajati.“

19 Běda mi, má rána bolí,
mé zranění se nehojí!
Říkal jsem si: Tuhle bolest
jistě vydržím.
20 Teď ale je můj stan zničen,
zpřetrhány všechny provazy.
Děti mě opustily a jsou pryč,
už není, kdo by můj stan vztyčil,
kdo by postavil mé přístřeší.

21 Pastýři, ti tupci,
se Hospodina neptali,
a proto se jim nedaří –
celé stádo se jim rozuteklo pryč. [c]
22 Slyš, už přichází zpráva:
Ze severní země se blíží vřava!
Judská města se obrátí v trosky,
kde žijí jen šakali.

23 Hospodine, vím,
že nikdo nemá svou cestu v moci
a že člověk po ní jdoucí
své kroky neřídí.
24 Trestej mě, Hospodine,
ale spravedlivě,
ne ve svém rozhněvání,
ať mě nezdrtíš.
25 Vylij svou zuřivost raději na národy,
které se k tobě neznají,
vylij ji na kmeny,
které se k tvému jménu nehlásí.
Vždyť právě oni Jákoba spolykali,
pohltili, zhltali,
jeho domovinu zničili!

Footnotes

  1. Jeremjáš 10:11 tento verš je zapsán v aramejštině, tehdejším mezinárodním jazyce
  2. Jeremjáš 10:13 Žalm 135:7
  3. Jeremjáš 10:21 Eze 34:1–6