Add parallel Print Page Options

142 Poučný žalm Davidův.

Jeho modlitba, když byl v jeskyni. [a]

K Hospodinu volám s úpěním,
k Hospodinu volám, žadoním!
Vylévám před ním svoje starosti,
své trápení mu svěřuji.
Na duchu klesám slabostí,
ty ale o mé stezce víš!

Na cestě, kterou se ubírám,
na mě nastražili past.
Pohleď k mé pravici, všimni si:
nezná se ke mně ani jediný!
Kdybych chtěl utéci, nemám kam,
nikdo se o mě nestará!

K tobě zní moje volání:
Ty, Hospodine, jsi má skrýš,
můj úděl na zemi mezi živými!
Vyslechni prosím moje volání –
jsem už úplně zoufalý!

Zachraň mě před těmi, kdo mě stíhají,
jsou příliš silní – na ně nestačím!
Vyveď mou duši z vězení,
abych tvé jméno mohl oslavit!
Tehdy mě spravedliví obklopí,
až mi své dobrodiní projevíš.

Footnotes

  1. Žalmy 142:1 1.Sam 22:1; Žalm 57:1